První zmínka o Českých Heřmanicích je z roku 1226, kde se uvádí, že Svatoslav z Heřmanic, jež sídlil na Heřmanicích coby první známá osobnost a majitel zdejší dědiny, zaznamenán jest na královské listině Přemysla Otakara I. Z toho vyplývá, že dědina byla založena mnohem dřív. Tak z dějin Heřmanic zřejmo jest, že se mohou počítati mezi nejstarší osady v okolí litomyšlském. Jako česká vlast dobu rozkvětu a úpadku měla, tak i osada Heřmanice sdílela s ní doby blahobytu i doby smutné, zejména vliv různých bouří a válek.
V roce 1310 byla velká povodeň – název Vytopené Heřmanice
Doba, kdy byly Heřmanice v rozkvětu je zajisté doba, kdy byl pánem v Heřmanicích slovutný pán Bohuněk z Adršpachu, jehož působení je ohraničeno léty 1460 až 1506, který vymohl na králi Vladislavovi, aby ves tato na samostatné městečko, požívající práv jiných podobných povýšena byla. Toto bylo stvrzeno královskou listinou a opatřeno královskou pečetí. Obdržela tudíž právo míti každý čtvrtek trh a na sv. Jakuba jarmark, který měl po osm dní trvati, a vůbec jiná práva tehdejší doby.
Další majitelé: Koskové z Postupic, Žerotínové, Tranmansdorfové, Valdštejnové, Thurn Taxisové.
V pozdější době přibyly k Českým Heřmanicím osady, Netřeby založeny roku 1661 a Borová založena roku 1698, kdy panství litomyšlské vlastnili Tranmansdorfové, kteří v blízkosti Heřmanic, patřících k zámeckému panství, tyto osady založili. Osídlení osad tvořili „hraběcí chalupníci“. Založením těchto osad bylo sledováno lepší využití lesní půdy, která osídlencům byla přidělena do nájmu.
Od roku 1785 podle „Josefínského katastru“ byly osady přivtěleny k obci Heřmanice.V současné době počet obyvatel v osadě Netřeby je osmdesát sedm a Borová má třicet čtyři obyvatel. Osada Chotěšiny, do roku 1960 samostatná obec se samostatným katastrálním územím. Od roku 1960 v rámci reorganizace byla přičleněna k Českým Heřmanicím. V současné době je počet obyvatel šedesát sedm. Od roku 1892 do roku 1923 byly České Heřmanice městysem.
V současnosti mají České Heřmanice 606 obyvatel, rozkládají se na katastrálním území České Heřmanice a katastrálním území Chotěšiny a spravuje je sedmi členné zastupitelstvo městyse. Městys se přihlásil v rámci správy územních úprav k Vysokému Mýtu a stal se členem mikroregionu Vysokomýtského.
Koncem 17. století se jako jedno z výhodných míst pro založení nové osady ukázala pustina mezi Heřmanicemi a Sloupnicí. Tímto územím vedla významná cesta spojující Vysoké Mýto s Českou Třebovou. Na návrší u této cesty stála panská hospoda. V roce 1698 poblíž hospody, hojně navštěvované okolo projíždějícími formany, na zbývající panské půdě byly postaveny první chalupy. Jejich počet asi nebyl vyšší než 4. Jméno nově vzniklé osadě dal převládající lesní porost. Tak vznikla Borová. Příslušníci první generace obyvatel Borové museli překonat řadu těžkostí, ale vytrvali na půdě, kterou pracně přetvářeli a která nebyla ani jejich.
Zápisy o narození, úmrtí a oddavkách prvních obyvatel Borové byly zaznamenávány do matrik v Brandýse nad Orlicí. Od r. 1711 začaly být vedeny matriky na farním úřadě v Heřmanicích. Při očíslování domů, provedeném v r. 1770, bylo již v Borové 9 domů. Měření rolí, luk, lesů a všech jiných pozemků bylo provedeno v roce 1785 a má název „Josefinský katastr“. Obec Borová je v tomto katastru uvedena jako přivtělená k obci Heřmanice.
Závislost obyvatel na vrchnosti skončila se zrušením roboty v roce 1848. Na místo rychtáře dosazované vrchností, vytváří se obecní samospráva v čele se starostou. V roce 1869 byl postaven kamenný kříž u silnice uprostřed obce. Při sčítání obyvatel, provedeném v tomto roce, bylo v Borové napočítáno 106 obyvatel.
S současnosti má osada Borová 19 obytných domů a žije zde 34 obyvatel. Přírodní zajímavostí je romantické údolí Sloupnického potoka, který protéká hned pode vsí a lesní zákoutí „Pod Labem“.
První písemná zmínka je z roku 1307. V roce 1848 bylo v Chotěšinách 23 domů a žilo zde 108 obyvatel. Před rokem 1848 byly Chotěšiny samostatnou obcí a patřily k panství Vysoké Mýto. Po roce 1848 se sloučily s Vračovicemi a Orlovem v jednu politickou obec. Při volbách roku 1882 se odtrhly a staly se opět samostatnou obcí.
Chotěšiny byly připojeny k Českým Heřmanicím v roce 1960. Hospodářsky se sloučily Jednotná zemědělská družstva již 1. ledna a začala společně hospodařit. Politicky pak byly Chotěšiny připojeny k Heřmanicím od 1. července. Chotěšiny měly v této době 31 popisných čísel. V současné době je počet obyvatel šedesát sedm.
Osada Netřeby leží jihovýchodním směrem asi 2 km od Českých Heřmanic na silnici spojující město Choceň s Litomyšlí. Tvoří ji 35 obytných domů, hasičská zbrojnice víceúčelová stavba “hala“ a drůbežárna. V obci žije asi osmdesát sedm obyvatel, za prací většinou dojíždějících do okolních měst. Děti navštěvují školu v Českých Heřmanicích, Sloupnici, Litomyšli případně jinde.
Netřeby byly založeny na panské půdě roku 1661. Tato lokalita však byla osídlena o několik staletí dřive. Na místě Netřeb stála ves Švábenice zmiňovaná již roku 1167 ve vztahu k Litomyšlskému klášteru. Tehdejší vlastníci páni ze Švábenic sídlili na tvrzi či na hradu v Heřmanicích. Nejznámější z nich Vítek spravoval tuto oblast počátkem 14-tého století. Nedaleké údolí směřující podél potoka k Cerekvici nazývané dnes Švábenice mělo důležitou funkci v dobách středověku. Dvě strážní věže – zde postavené – dbaly na ochranu pocestných na Trstenické stezce. Typickým přírodním znakem oblasti jsou rybníky s flórou a faunou, která potěší každého turistu, přírodovědce nebo každodenně místní obyvatele.
V dnešní době je většina obyvatel obce sdružena ve Sboru dobrovolných hasičů. Všeobecně pak platí, že cokoliv se v osadě pořádá, je prací i organizací pověřen téměř každý občan. Obdivuhodná je jejich schopnost zapojit do díla i chlupáře.Každé dva roky pořádají Netřebští hasičský ples, každý pátý rok sjezd rodáků.